Úvod

Sesuvy jsou nedílnou součástí vývoje povrchu krajiny nejen na celé Zemi, včetně mořských hlubin, ale jsou známy i z jiných planet! Největší, doposud známý sesuv Sluneční soustavy - Arrabia Terra, 9,8 mil. km², byl popsán na Marsu. Na rozdíl od Marsu, na Zemi žijí lidé a jejich stavební činnost často dostatečně nerespektuje dlouhodobý vývoj krajiny, jehož součástí jsou i sesuvy. Navíc lidé ještě mohou zvyšovat nebezpečí vzniku sesuvů nevhodnými zásahy, jako je např. vytváření hald při těžbě nerostů nebo zářezy a odřezy svahů pro stavbu domů a komunikací.

Web sesuvy.cz Vám přináší celou řadu informací, rad a zajímavostí z oblasti studia sesuvů, předpověď možné doby jejich vzniku a možnosti jak předcházet škodám, které mohou sesuvy způsobit. Tyto stránky a velká část jejich obsahu, vznikly v rámci programu Akademie věd ČR na zpřístupňování vědeckých informací veřejnosti – Strategie AV21 a byla vytvořena pracovníky oddělení inženýrské geologie Ústavu struktury a mechaniky hornin.

Proč jsou sesuvy nebezpečné?

Sesuvy způsobily a znovu a znovu způsobují zánik celé řady obcí nebo jejich částí. V minulosti se to týkalo např. velkých částí obcí Stranná u Žatce 1820 (12 zničených domů), Klapý (1898 a 1900, 84 zničených domů) a Dneboh (1926). Obec Maršov téměř zanikla po opakované reaktivaci (první známá reaktivace sesuvu ji v roce 1911 silně poškodila) starých sesuvů v roce 1967. Většina jejich 117 obyvatel byla přestěhována do Uherského Brodu, kde vznikla čtvrť zvaná Nový Maršov. Sesuvy vzniklé během katastrofických povodní v roce 1997 na Moravě zničily 5 domů v obci Růžďka u Vsetína. Více než 5 chat bylo silně poškozeno relativně malým sesuvem, který vznikl uvnitř starého a rozsáhlého sesuvu u přehrady Nechranice pod osadou Poláky v zimě 2014/2015.

Příkladem železnice, kterou zcela zničily sesuvy byla trať mezi Žabokliky a Březnem u Chomutova, která byla v roce 1879 zrušena v důsledku opakujících se sesuvů. V roce 1997 způsobily sesuvy omezení dopravy na mezinárodní železniční trati na Slovensko v úseku mezi Valašským Meziříčím a Vsetínem.

Silnice mezi Strnady a Štěchovicemi je již od svého vzniku opakovaně poškozována skalními sesuvy, které si v posledních letech vyžádaly nákladnou sanaci. V roce 2006 sesuv silně poškodil vstupní portál do hřebečského tunelu. Každé takovéto přerušení komunikací představuje jednak výrazné komplikace a zdržení v dopravě, ale hlavně vyžaduje významné investice do oprav komunikací a stabilizací okolních svahů.

Přestože sesuvy v ČR způsobují významné škody, zatím neexistuje jejich jednotná evidence. Nicméně analýza veřejně dostupných i nformací o cenách projektů určených ke stabilizaci sesuvů ukazuje, že v letech 2007 – 2016, za ně Český stát utratil minimálně 2,8 mld Kč. Největší část těchto peněz byla investována v ústeckém k raji.

Ztráty na životech způsobené sesuvy jsou na našem území extrémně vzácné a za posledních více než 100 let je vždy způsobily velmi rychlé a plošně omezené přívalové proudy. Nejvyšší počet obětí si vyžádaly přívalové proudy (tzv. mury ) v roce 1897 v Krkonoších, kdy zahynulo 7 lidí v Obřím dole. V roce 2013 zahynuli dva lidé v důsledku přívalového proudu, který vznikl na krátkém, ale strmém svahu údolí Vltavy pod přehradou Slapy v místní části Třebenice.

Kde vznikají sesuvy?

Znalost míst, kde vznikly sesuvy je nejen důležitá z pohledu plánování a realizace sanačních opatření, ale hlavně pro prevenci budoucích škod. Celá řada vědeckých prací a desetiletí zkušeností s výzkumem míst vzniku sesuvů v ČR ukazují, že velká část „nových“ sesuvů vznikla v místech, kde byl sesuv již v minulosti. Znalost současného rozšíření sesuvů tak poskytuje základní informaci pro prevenci škod v budoucnosti.

Aktuální informace o vzniku nových sesuvů poskytuje databáze vytvořená a průběžně aktualizovaná pracovníky Oddělení inženýrské geologie Ústavu struktury a mechaniky hornin AVČR. Tato databáze je založena na sledování internetových zpráv o vzniku sesuvů, z nichž odborníci vytváří databázi zobrazenou na mapě s podrobnými informacemi o jednotlivých případech.

Zdrojem aktuálních informací o vzniku sesuvů pouze v blízkosti silnic je RUPOK- riziko uzavření pozemních komunikací, kde jsou informace aktualizovány každý den.

Nejkomplexnější a nejspolehlivější informace o výskytu sesuvů na území České republiky podává mapový portál České geologické služby, který zachycuje sesuvy ověřené odborníky. Tato informace je velmi spolehlivá, ale jednotlivé sesuvy jsou zde zaznamenány s výraznou časovou prodlevou od svého vzniku.

Kdy mohou vzniknout sesuvy?

Velká většina sesuvů v ČR vzniká v důsledku extrémních srážek nebo v kombinaci deště a tání sněhu. Podle konkrétních geologických podmínek a hloubkového dosahu sesuvu, mohou k jejich vzniku vézt dlouhodobě nadprůměrné srážky, nebo relativně krátké, ale velmi intenzivní, tzv. přívalové deště, anebo kombinace obou typů srážek.

Na základě historické analýzy srážkových podmínek, které v minulosti vedly během několika málo dní ke vzniku velkého množství sesuvů (jednalo se o stovky až tisíce případů), byl vytvořen předpovědní model. Ten bude schopný upozornit na období s podobnými srážkovými poměry a tedy na dobu, kdy v určité části České republiky velmi pravděpodobně dojde ke zvýšenému výskytu sesuvů. Tento předpovědní model je zatím ověřován a není dostupný veřejnosti. Dostupná je pouze mapa denních srážkových úhrnů, která ukazuje oblasti, kde za posledních 24 hodin spadlo nejvíce srážek (zelená a červená barva).

Jak se bránit sesuvům?

Nejjednodušším a nejlevnějším způsobem jak minimalizovat škody způsobené sesuvy, je nestavět v místech, kde je největší pravděpodobnost jejich vzniku. Tato místa může každý najít na specializovaném portálu České geologické služby.

Pokud není možné se při plánování výstavby zcela vyhnout místům ohroženým sesuvy, je nutné stavbu přizpůsobit zhoršeným přírodním podmínkám. To vždy přináší výrazně zvýšené náklady na přípravu, realizaci, ale i provoz stavby po celou dobu její životnosti. Navíc, nelze zcela vyloučit, že přes veškerou péči a vynaložené prostředky, budou technická opatření ke stabilizaci území postiženého sesuvy dostatečná a stavba nebude sesuvnými pohyby poškozena nebo v nejhorším případě zcela zničena. Rozhodnutí realizovat stavbu v místě vysoké náchylnosti ke vzniku sesuvů je velmi riskantní a mělo by se k němu přistupovat pouze ve zcela výjimečných případech.

Jak postupovat v případě, že určitá stavba již na území náchylném na vznik sesuvů stojí? Takováto situace nemá jednoduché ani levné řešení. Dosavadní zkušenosti nejen z České republiky ukazují, že zhoršené pevnostní vlastnosti hornin porušených sesuvy se s časem nezlepšují, spíše naopak. Je tedy velmi pravděpodobné, že dříve nebo později dojde k obnovení pohybu určitého sesuvu do takové míry, že by mohl výrazně poškodit nebo zcela zničit na něm stojící stavbu. K obnovení pohybů může dojít během několik desítek let i více než století. S ohledem na plánovanou životnost určité stavby, je tedy rozumné přistoupit k plánování a realizaci technických opatření, jejichž cílem je co nejvíce snížit pravděpodobnost, že sesuvy poškodí ohrožené objekty. Již od samého počátku je zásadní, aby se těchto prací účastnil geolog, který má ověřitelné zkušenosti s průzkumem a stabilizací sesuvů. Zároveň je nutné získat a používat dostatečně podrobné a spolehlivé informace o geologických a hydrogeologických poměrech ve zpracovávané oblasti.